rybíz
Keře černého rybízu získáme na jaře nebo na podzim. Namočíme je do vody a až potom vysadíme. Sazenice vysadíme o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce – tím položíme základ nového pevného keře. Výhony nad zemí zkrátíme na 10-20 cm. Dbáme, abychom měli alespoň dva keře černého rybízu, každý od jiné odrůdy, ale vzájemně se opylující. Budou mít vyšší úrodu.
Černý rybíz působí močopudně a potopudně, protihnilobně, proti artritidě, průjmu, kurdějím a posiluje žaludek. Díky obsaženým antioxidantům je prevencí některých demencí a stárnutí buněk, tkání, orgánů a organizmu. Komplex flavonoidů s účinkem na cévy označovaný nesprávně jako vitamín P, má (zejména v kombinaci s obsaženým či dodaným vitamínem C) ochranný vliv na buňky, orgány, cévy a zvýšení hladiny antioxidantů. Sušené plody jsou cennou součástí ovocných čajů. Obsažené pektiny jsou pomocníkem při boji s rakovinou.
Rybíz prospěje našemu zdraví, ať už ho konzumujeme jako rybíz černý, bílý, nebo červený, a to hlavně bohatým obsahem vitaminu C, kterého má nejvíc černý rybíz.

Černý rybíz (list i plod) se používá jako pomocný prostředek při chronických zánětech močových cest, jako součást potopudných čajových směsí, při infekčních zánětech dýchacích cest a při revmatických onemocněních. V lidovém léčitelství se používá list hlavně jako močopudný prostředek, na vypocení při onemocněních z nachlazení a při zánětech močových cest. Plod rybízu černého napomáhá látkové výměně a je zdrojem vitamínů, v lidovém léčitelství se používá proti zánětům, zejména v krku a ústní dutině.
Rybíz je pro vysoký obsah pektinů vhodný pro přípravu džemů, želé a sirupů. Rybíz se hodí i pro přípravu ovocných salátů, ve směsi s jiným ovocem se tak zároveň tlumí jeho kyselost. Vhodným způsobem konzervace rybízu je mražení - i ze zmrazených plodů můžeme dělat dezerty s rybízem, bublaninu nebo různé ovocné dorty s želé.